Konavle – úplný jih Chorvatska

Konavle – úplný jih Chorvatska

Konavle se nachází na samotném jihu Chorvatska, v jihovýchodní části Dubrovnické riviéry. V 15. století zakoupila Dubrovnická republika Konavle a uzavřela tak své teritorium. 
Název Konavle pochází z latinského výrazu „canale“, „canalis“, v místním nářečí „konali“ respektive „kanali“, což je spojováno s vodovodem, který za dob Římanů přiváděl vodu z Vodovađe do Epidaurusu – dnešního Cavtatu. Konavle je oblast zvláštních přírodních krás a kontrastů: kopce a nížiny, lesy a kras, modré a zelené. Jak říkají zdejší obyvatelé – Gornja a Donja banda (Horní a dolní strana). Na severu jsou konavelské kopce, na jihu Jaderské moře, na východě hraničí s poloostrovem Prevlaka a zálivem Boka Kotorská a na západě padají k mírným zátokám Cavtatu a Obodu. Centrální část zabírá plodné Konavelsko polje (Konavelské pole).
Zachovalá příroda, jedinečná a velmi ceněná rurální architektura, četné památky na tisíciletou historii zdejšího kraje, staleté tradice zachovalé ve folkloru, jedineční konavelský kroj a konavelská výšivka, lad soužití člověka a přírody... toto vše činí Konavle jedinečným a výjimečným místem.

 

V Čilipi se nachází i Krajský dům Konavle (Zavičajna kuća), muzeum, ve kterém se uchovává bohatý etnografický materiál této oblasti. Pro milovníky přírody byla mezi Čilipa a Cavtatem zřízena pěší a cyklostezka, podél které je možné spatřit enedemické druhy rostlin a některé chráněné živočišné druhy. Ve vesnici Pridvorje pod svahy nejvyššího konavelského vrchu Snježnica (1234 metrů) byl v 15. století postaven knížecí dvůr, ve kterém bydlela knížata.
Konavoski Dvori jsou chráněnou krajinou u pramene a horního toku řeky Ljuta, podél ktéré stojí četné mlýny a náhony z dob Dubrovnické republiky. V kopcích směrem k bosenskému vnitrozemí nalezneme pevnost Sokol nebo Soko grad, která též pochází z dob Dubrovnické republiky. Pevnost byla obnovena a návštěvníci si zde mohou vychutnat překrásný výhled na celé Konavle.